Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ježíšova smrt - oběť za Boží lid u Gerharda Lohfinka
Kříž, Ondřej ; Frývaldský, Pavel (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je zanalyzovat, představit a zhodnotit pojetí Ježíšovy smrti jakožto oběti za Boží lid ve vybraných textech německého novozákonního exegety Gerharda Lohfinka (nar. 1934). Práce postupně ve stručnosti představuje autorův život a oblasti jeho výzkumu. Druhá část předkládá základní myšlenkové struktury, kterými Lohfink přistupuje k Ježíši z Nazareta. Součástí této druhé části je i stručná christologická analýza Lohfinkových textů. Zatímco druhá kapitola představuje christologickou část, následující představuje spíše část soteriologickou. Ve této kapitole práce soustředí dvou pozornost na Ježíšovu smrt samotnou. Ukazuje hluboké starozákonní pozadí Ježíšových gest a výroků. Lohfinkova interpretace Ježíšovy smrti pak vrcholí v jejím pojetí jako oběti smlouvy, kterou Ježíš přináší za Boží lid. Tím pak, v myšlení našeho autora, pokládá svůj život za Izrael, církev i za celý svět.
Zobrazování biblických námětů v českém umění ve 40. a 50. letech 20. století
Frídlová, Klára ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem zobrazování novozákonních a starozákonních motivů v českém výtvarném umění ve 40. a 50. letech 20. století, jež jsou dále sledovány ve dvou časových liniích. První mapuje období od počátku druhé světové války do roku 1948, druhá časová linie sleduje období od roku 1948 do roku 1960. Text se pokouší o zachycení biblických motivů, které se ve sledovaném období objevovaly v dílech umělců nejčastěji, se snahou o reflexi jejich výběru konkrétním autorem. Pozornost je tak věnována umělcům, pro které znamenaly náboženské motivy celoživotní inspiraci, i výtvarníkům, pro něž tato tematika představovala krátký úsek v jejich tvorbě. Klíčová slova biblické náměty, Starý zákon, Nový zákon, ukřižování
Stigmata a stigmatizovaní ve středověku
Janatová, Nikola ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
(česky) Magisterská diplomová práce se zabývá fenoménem stigmat a stigmatizovaných osob ve středověku. Skládá se tří na sebe navazujících částí. Cílem první části je zmapování symboliky Ukřižování od počátku křesťanství až po první stigmata Františka z Assisi roku 1224. Hlavní část se zabývá samotným fenoménem stigmat: jejich definicí, podstatou a přijetím v církevním, i odborném prostředí. Závěrečná část se zaměřuje na významné středověké nositele stigmat a analýzou jejich hagiografie. Klíčová slova (česky) Stigmata, Ježíš Kristus, kříž, ukřižování, krvavý pot, krvavé slzy, trnová koruna, mystika, sebe ztotožnění.
Dušičkové kaple v umění řádu Tovaryšstva Ježíšova
Čížkovská, Zdeňka ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Opatrná, Marie (oponent)
Cílem této diplomové práce je představit na vybraných stavbách dušičkové kaple řádu Tovaryšstva Ježíšova v období baroka v Čechách. Spojujícím vodítkem se pro vybrané prostory stala myšlenka posledních věcí člověka a především upomínka očistce, jehož přítomnost byla pro barokní společnost nezpochybnitelnou skutečností, v umění často připomínanou. Očistec, jako prostor, který dává naději katolíkům na spásu, se stal dokonalým prostředkem k uplatnění symbolů a uměleckému ztvárnění, jímž je možné odkázat věřícího k myšlence Posledního soudu.
Pilát v historii a teologii evangelií
Hon, Jan ; Roskovec, Jan (vedoucí práce) ; Mrázek, Jiří (oponent)
Apoštolské vyznání, krédo, říká: trpěl pod Pontským Pilátem. Taková formulace se dá vyložit jednak jako časové určení - trpěl za časů Pontského Piláta. V češtině i v latině ale vyzní i tak, že trpěl jeho přičiněním a z jeho vůle. Krédo se vůbec nezmiňuje o veleknězi Kaifášovi, radě, zradě. Někteří lidé, křesťané i nepokřtění soudí, že by formulace měla vyznít víc jako časové určení, neboť za Ježíšovo utrpení nesou odpovědnost a jsou jím vinny židovské autority jeho doby. Takové přesvědčení vychází s evangelijního líčení Ježíšova soudního procesu, dávajícího obraz Piláta slitovného, který se snaží Ježíše zachránit. Veškerou vinu za Ježíšovo ukřižování připisuje židovské reprezentaci: velekněžím, zákoníkům, starším a celé radě. Je známo, že takový obraz soudního jednání jak před římským místodržitelem, tak před jeruzalémskou radou neodpovídá poznatkům z mimobiblických zdrojů. Práce o tom podává stručn přehled. Dále tato práce také ukazuje, že k Pilátově odpovědnosti, ba vině, lze dospět čistě s použitím biblických textů. Ježíš trpěl pod Pontským Pilátem v plném významovém rozsahu rčení "trpět pod". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Rekonstrukce ukřižování Ježíše z Nazareta na pozadí archeologie a antické literatury
Toman, Petr ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Diplomová práce pojednává v devíti kapitolách o fenoménu křižování. Z důvodu dvojího přístupu je rozdělena na dvě větší části - obecnou a konkrétní. Obecná část nejprve představuje poslední vědecké stati věnované tomuto fenoménu (1), dále seznamuje s jediným archeologickým dokladem křižování (2), zkoumá významová rozpětí pojmů se vztahem ke křižování (3) a nakonec definuje trest křižování (4). Konkrétní část se zabývá událostmi případu Ježíše z Nazareta, jež následovaly po vynesení rozsudku. Pozornost je nejprve věnována trestu bičování (5) a následně rozboru prvků posměšné královské hry (6). Dále se soustředí na přechodovou scénu, zejména na hledání topografie křížové cesty (7). Kapitoly z Golgoty věnují pozornost nejprve psychickému násilí, vnímání trestu křižování, podobě Ježíšova kříže (8) a následně fyzickému násilí a hledání příčiny Ježíšovy smrti z lékařského hlediska (9). Klíčová slova Ježíš, ukřižování, kříž, trest smrti, pašije, archeologie, antika
Stigmata a stigmatizovaní ve středověku
Janatová, Nikola ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
(česky) Magisterská diplomová práce se zabývá fenoménem stigmat a stigmatizovaných osob ve středověku. Skládá se tří na sebe navazujících částí. Cílem první části je zmapování symboliky Ukřižování od počátku křesťanství až po první stigmata Františka z Assisi roku 1224. Hlavní část se zabývá samotným fenoménem stigmat: jejich definicí, podstatou a přijetím v církevním, i odborném prostředí. Závěrečná část se zaměřuje na významné středověké nositele stigmat a analýzou jejich hagiografie. Klíčová slova (česky) Stigmata, Ježíš Kristus, kříž, ukřižování, krvavý pot, krvavé slzy, trnová koruna, mystika, sebe ztotožnění.
Kříž v proměnách věků a jeho význam v lidské společnosti
Roule, Radek ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Weis, Martin (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Kříž jako nejrozšířenější znak se objevuje po celém světě již od prehistorické doby. Ačkoli se jedná o jednoduché protnutí dvou linií, význam vzniklého tvaru je veliký. Disertace se zabývá křížem především jako symbolem chápaným jako odkaz k něčemu přesahujícímu a zaměřuje se na jeho vizuální podobu. V disertaci jsou sledovány možné vlivy na utváření symbolu kříže během starověku. Kříž spojovaný obvykle s Ukřižováním Krista má velmi komplexní historii, která začíná již v předkřesťanské době. Biblické texty o kříži hovoří spíše v náznacích. V typologickém pojetí lze však kříž chápat jako určitý most mezi Starým a Novým zákonem. Při rozboru spisů raného křesťanství bylo nalezeno několik výrazů užívaných pro kříž, z nichž jsou nejvýznamnější - σταυρός s latinským ekvivalentem crux a ξύλου (dřevo) s latinským ekvivalentem lignum. Později se objevuje více obecné σημεῖον (znamení) a nakonec symbolické "σύμβολον σωτηρίας" (znamení-symbol záchrany). Tvar kříže je ranými autory popisován většinou přirovnáním z okolního světa. Církevní otcové využívají pro symbol kříže některá stará pohanská schémata, kterým dávají nový smysl. V jejich spisech nalézáme také doklady o tom, že kříž byl mezi lidmi užíván a rozšiřován. Význam takového kříže byl vždy vnímán jako symbol záchrany, jistoty a života. Označování se znamením...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.